Obce v působnosti

TiskEmail

bulharyArcheologické nálezy z katastru obce potvrzují pohyb lovců mamutů na zdejším území. Od mladší doby kamenné pak intenzita osídlení přibývá. V trati Pustý zámek se nachází zajímavé hradisko, jehož zatím nejisté datování umisťuje lokalitu někde do středověku.

Vlastní osada však byla založena ve 13.století německými kolonisty. Nesla název Bulgarn a patřila k Lednici. Ve 14.století získali celou obec Lichtenštejnové a obec spadala pod Lednici až do roku 1848. Na počátku 20.století stihl obec stejný osud jako ostatní příhraniční obce. Po odsunu německého obyvatelstva po válce obec osídlili přistěhovalci z Břeclavska a Hodonínska. Nyní spadá obec pod okres Břeclav.

Do katastru Bulhar zasahuje chráněná krajinná oblast Pálava. Východní svahy členité Milovické pahorkatiny, pokryté sprašemi, porůstají druhově bohaté panonské dubohabřiny a teplomilné doubravy. Dnes jsou využity k odbornému chovu zvěře. V nivě Dyje, zejména v mezihrází, se dochovaly lužní lesy a zbytky nivních luk.

Fara byla v obci asi už v době předhusitské. O jejich osudech nemáme přesných zpráv. V roce 1582 byl v místě nynějšího hřbitova konsekrován zdejší kostel sv.Jiljí. Památkovou ochranu požívá v obci několik selských gruntů s barokní úpravou štítů zdejšího kostela a vedle také barokní hřbitovní brána a márnice. U mostu přes Dyji stojí plastika Jana Nepomuckého a při cestě do Lednice dvoje chráněná boží muka.

Škola se v Bulharech připomíná po třicetileté válce. V 19.století byla postavena nová školní budova uprostřed návsi v místě dosavadní radnice. Dnes je v obci mateřská škola a základní školu navštěvují děti v Lednici.

Představitelé obce v minulosti používali k pečetění důležitých písemností pečetidlo, na němž byly zkříženy dvě ryby. Znamení symbolizovalo význam rybolovu v řece Dyji.

hlohovecNa katastr obce zasahuje soustava lednických rybníků (Nesyt, Hlohovecký a Prostřední rybník).

Ochraně hnízdících a protahujících ptáků slouží stejnojmenná národní přírodní rezervace. Západně od obce vystupují třetihorní vápence (Stará hora), na nichž se dochoval pozoruhodný zbytek stepních trávníků.

Jihovýchodní část obecních pozemků zasahuje do Bořího lesa. Část lesních porostů, zejména v okolí rybníků, byla parkově upravena a byly zde vysázeny četné exotické dřeviny. Územím obce probíhá i krajinářsky hodnotná Bezručova alej.

hruskyObec Hrušky (německy Birnbaum) se nachází 8 km severovýchodně od Břeclavi v rovinaté, jen místy zvlněné krajině v nadmořské výšce 175 m.

Geomorfologicky je celý katastr obce součástí Dolnomoravského úvalu, který tvoří severní polovinu Vídeňské pánve. Poměrně málo jsou zastoupeny vodní plochy. Jihovýchodním okrajem obce protéká Svodnice II, z vodních nádrží je největší rybník na Zahajce.

Klima je zde teplé a velmi suché, s průměrnou roční teplotou 9,5°C a ročním úhrnem srážek 538 mm. Jedna z výhod obce spočívá v její výjimečné dopravní obslužnosti, leží na hlavním tahu Rakousko – Česko – Polsko a 4 km od dálniční komunikace Praha – Bratislava.

kosticeObec Kostice leží uprostřed národopisné oblasti Podluží. Východní část katastru se rozkládá v nivě řeky Moravy, avšak typické zaplavované louky byly po vodohospodářských úpravách vesměs rozorány. Pod obcí byl vybudován rybník. Zbytek území na vysoké terase pokrývají většinou intenzivně obhospodařované zemědělské kultury.

V obci se nachází památkově chráněná kaple sv. Terezie. Kromě této kaple jsou v Kosticích památkově chráněny ještě kaple sv. Kříže a socha sv. Jana Nepomuckého. Další památky zde sice nejsou, ale ves žije bohatým folklorním životem, tolik typickým pro národopisnou oblast Podluží. Rázovité krojové hody se konají každoročně první neděli po svátku sv. Terezie (15. října). Znak a prapor byl obci udělen Parlamentem ČR dne 5.února 2004. V minulosti představitelé obce pečetili důležité listiny pečetidlem, v jehož obraze byl vinařský nůž, hrozen a kosíř.

ladnaObec Ladná je tiché a klidné místo na jihu Moravy.

Ladná patří do regionu Podluží, kde se doposud udržují lidové tradice a zároveň je místem, které se rychle rozvíjí. Ladnou by neměli vynechat zejména příznivci pěší turistiky a cykloturistiky, protože je to ideální místo pro vstup do Lednicko-valtického areálu, kulturní památky v seznamu UNESCO.

Věříme, že se budete vracet nejen na naše webové stránky, ale také se do naší obce přijedete podívat.

lanzhotNejjižnější moravské město má rozlehlý katastr, jehož větší část se rozkládá v nivě při soutoku řek Dyje a Moravy. Zde najdeme rozsáhlý celek zaplavovaných lužních lesů a nivních luk. Jde o jedinečné, mimořádně zachovalé biotopy středoevropského významu, jejichž rozloha nemá v České republice obdoby. Jejich součástí jsou i národní přírodní rezervace Ranšpurk a Cahnov-Soutok, které chrání části lesa pralesovitého charakteru. Zajímavým jevem v nivě jsou vyvýšeniny, tzv. hrúdy, které představují vršky písečných dun. Pokud jsou odlesněné, najdeme na nich ukázky suchomilné stepní vegetace. Z přírodovědného hlediska zasluhují pozornost i tůně a mrtvá říční ramena. Celá oblast vyniká jako mimořádně významné naleziště řady druhů živočichů, rostlin a hub a je podle Ramsarské úmluvy registrována jako mokřad mezinárodního významu.

Značnou část nivy zabírá obora pro chov jelení a daňčí zvěře. Zbytek katastru na vysokých terasách a většina nelesních ploch mimo oboru jsou využity jako orná půda.

ledniceObec Lednice je samostatný právní subjekt zřízený na základě zákona o obcích č. 367/90 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Součástí Obce Lednice je její místní část Nejdek. Obci bylo přiděleno Českým statistickým úřadem identifikační číslo organizace 00283339. Prapor i znak obce byly slavnostně uděleny předsedou poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem dne 6. října 2004 pod č.j.: 8409/04. Obec je právnická osoba, která v právních vztazích vystupuje svým jménem.

Obec spravuje své záležitosti v samostatné působnosti a vykonává státní správu v přenesené působnosti v rozsahu stanoveném zvláštními zákony. Obec Lednice vykonává správu v přenesené působnosti v oblasti matriční agendy rovněž pro obce Bulhary a Hlohovec. Na základě dohody zajišťuje přestupkovou agendu Bulhary a Hlohovec. Stavební úřad pro obec Lednici vykonává Městský úřad Břeclav - stavební úřad. Statutárním zástupcem obce je starosta.

mnvesÚzemí jižní Moravy bylo nepochybně osídleno již hluboko v pravěku. Svědčí o tom i archeologické nálezy objevující nová osídlení, v Moravské Nové Vsi pak sídliště lidu s keramikou zvoncových pohárů z doby bronzové. Na úsvitu našich dějin se v sousedních Mikulčicích a na Pohansku u Břeclavi rozkládalo významné centrum Velké Moravy.

Na místě, kde se dnes nachází Moravská Nová Ves, stávala osada Walterstoph (podle první písemné zmínky z roku 1261), později Waltersdorf (od roku 1265). Vznikla jako kolonizační ves založená velehradským klášterem, kterému také i s farním kostelem sv. Jakuba patřila. Velehradský klášter dával tuto osadu často do zástavy a jako zboží patřící klášteru ji potvrdil v roce 1261 papež Alexandr a v roce 1270 také král Otakar II. jako majitel velehradského kláštera.

morzizkovMoravský Žižkov je hanácko-slovácká obec ležící v severní části břeclavského okresu mezi městem Velké Bílovice a obcí Prušánkami. Je jednou z nejmladších obcí břeclavského okresu. Do jejího katastru patří velké množství orné půdy, sadů a vinic.

Na území obce byly objeveny důkazy o neolitském osídlení, sídliště i hroby unětické kultury, žárové hroby kultury lužické, sídliště kultury mohylové, sídliště z doby římské a roku 1945 bylo nalezeno dokonce slovanské sídliště i s pohřebištěm. Jižně od nynější vsi byla v minulosti situována slovanská středověká ves Želetice, která byla roku 1370 nahrazena osadou Prechov, jež byla pojmenována po svém lokátorovi Přechu z Trčmačova.

podivinNejasnosti spojené s názvem hradu Podivín nevysvětluje podsouvaná spojitost s velkomoravským městem Děvínem a ani návaznost se jménem druha či služebníka knížete Václava Podivena nevnáší do vzniku názvu hradu jasno. A to se ani nesnažme proniknout do německé podoby názvu Kostel. Mohli bychom zjistit, že jméno je odvozeno od Köstel, což může být lahůdka pro labužníka, ale také lázeňský vějíř.

Nejstarší a snad spolehlivé zprávy o hradu jménem Podivín a jeho nejbližším okolí nalézáme v kronice Kosmově při letech 1062-7, 1073-4, 1099, 1110 a 1121. Jméno Podivín odvozuje Kosmas od zámožného židovského zakladatele hradu Podivy. A aby záhad a možností výkladů nebylo málo, objevují se zde také názvy Curtis ad Sekyr Kostel - čili panský dvorec s obydlími, hospodářskými budovami a opevněním, Sekyr Kostel - část současného Podivína u kostela a v blízkém okolí, Castrum Poduin - tvrz či hrad v lukách v místech kde se říkávalo Na Habánicích, Villa Sliunica - osada situovaná prof. L. Hosákem do dolní části dnešního náměstí.

pritlukyObec leží na okraji nivy Dyje na úpatí Přítlucké hory. Na jejím jižním svahu jsou na mezích zachovány pozůstatky teplomilné stepní vegetace. Rozsáhlé zaplavované louky byly po regulaci řeky vesměs rozorány. Podél samostného toku se rozkládají porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým na jejich okraji tůně a mrtvá ramena (např. Mahenovo jezero – Bannwasser).

Nejcennějším zbytkem nivy je národní přírodní rezervace Křivé jezero, ležící už na novomlýnském katastru, s porosty tvrdého i měkkého luhu, nivní loukou a odstaveným říčním ramenem. Hostí řadu chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů a stalo se cílem transferu vzácných rostlin., přenášených z rozestavěného dna Novomlýnských nádrží.

rakviceObec leží na okraji dyjské nivy, kterou až do sedmdesátých let 20.století pokrývaly rozsáhlé plochy zaplavovaných luk s nevelkými lužními lesíky a četnými tůněmi. Louky byly vesměs rozorány, jedna z tůní je dnes chráněna jako přírodní památka jezírko Kutnar a hostí zajímavou řasovou flóru. Na více místech kolem obce byla v minulosti slaniska. Zbytky tohoto zajímavého biotopu nedávno zanikly v materiálových jamách pod železniční zastávkou. Dodnes se udržuje několik nevelkých plošek slanomilné vegetace s chráněnými druhy podél Trkmanky. V pahorkatině západně od obce lze nalézt zbytky teplomilné vegetace na mezích mezi sady a vinohrady.

Dnes jsou Rakvice, díky své poloze, neoddělitelně spjaty s vinařstvím, vinohrady jsou vysazeny na převážné většině severní a východní části obce. Zemědělstí jako takové má dodnes v obci bohatou tradici. Díky své úrodné půdě se zde daří především zelenině, ovocným stromkům, ale také plodinám jako jsou brambory, kukuřice, obilí . Zemědělské družstvo Rakvice je zároveň svou produkcí zaměřeno na výrobu mléka.

tvrdoniceObec leží na hraně vysoké říční terasy ve výšce 176 m nad mořem, na hraně vysoké říční terasy nad současnou nivou řek Kyjovky a Moravy. První písemná zmínka pochází z roku 1264, kdy obec náležela k Týneckému, později Lichtenštejnskému panství. Roku 1538 byly Tvrdonice povýšeny na městečko. Od nepaměti byly zemědělskou osadou, jejíž důležitou součástí bylo rybářství. Tato skutečnost je zachycena i ve znaku obce. Ten nese na děleném štítě v horní půli hrozen, radlici a kolo, v dolní půli dvě dvojice rybářských háčků. Stejné znaky se objevují na obecním praporu, jehož používání parlament schválil obci na podzim r. 2002.

Dnes jsou Tvrdonice dynamicky se rozvíjející obcí s asi 2100 obyvatel, která dbá na ochranu stavebních památek, váží si tradice svých předků, které pečlivě udržuje a rozvíjí. Obec je lemována úrodnými poli a vinohrady. Vzácnou faunu a flóru nedotčené přírody prezentuje mozaika zachovalých luk a mokřadů. Poklady lužního lesa jsou zde chráněné v přírodní rezervaci Stiburkovská jezera.

Tvrdonice jsou také typickou podlužáckou obcí se vším všudy. Vinné sklepy a národopisný areál vás nenechají projet bez zastávky. Bohatý folklorní život zachovává po léta lidovou tradici. Vyvrcholením folklorního dění c regionu jsou národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci. Konají se vždy první červnový víkend a rok co rok přilákají tisíce návštěvníků a milovníků podlužáckého folkloru.

tynecTýnec je prastará osada.

Podle starých listin byl Týnec knížetem Břetislavem I. darován roku 1030 kostelu sv.Petra v Olomouci. Od 11. století se Týnec připomíná jako městečko s opevněnou tvrzí, která větší úlohu sehrála za husitských válek. Roku 1426 ji obléhali husité, avšak neúspěšně. Rozbořená tvrz byla zřejmě v 16. století opravena, poslední její připomínka je v roce 1623. 17. století přineslo Týnci četné zkoušky. Roku 1605 byla obec vypálena, roku 1619 vypleněna císařským vojskem, nepokoje byly za třicetileté války a v roce 1663. R. 1672 byla v Týnci postavena zděná kaple, 1673 kostel, který se později sesul a proto byl v roce 1760 postaven nový kostel, roku 1862 rozšířen a opatřen věží. První škola se připomíná r. 1817, nová byla postavena r. 1832 a v roce 1885 podstatně rozšířena. Nejnovější školní budova byla dána do provozu r. 1913.

valticeValtice jsou město ležící při hranicích s Rakouskem, proslulé krásným zámkem a vinařstvím. Valtický zámek byl honosným sídlem rakouských i moravských pánů Lichtenštejnů. Byl proslulý nejen svou krásou, ale i uměním. Stačí jen vzpomenout zámecké divadlo, které ve své době co do významu soupeřilo s vídeňskou scénou.

Lednicko-valtický areál je jednou z nejvzácnějších perel pokladnice historického a kulturního bohatství České republiky. Od roku 1996 je v seznamu míst Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Valtický zámek, jedna z nejrozsáhlejších světských barokních staveb na Moravě, byl postaven v letech 1643 – 1730. K zámku patří rozsáhlý areál s parkem a řadou romantických staveb z první poloviny 19. stol., jako je Kolonáda zvaná také Reistna, zámeček Belvedere a Dianin chrám (též Rendez-vous).

velkebiloviceKatastr obce Velké Bílovice náleží k území značně bohatému na archeologické nálezy. Kromě paleolitu a časového úseku od mladší doby bronzové po latén je na bílovickém území reprezentován celý pravěký vývoj, počínaje neolitem a konče slovanským obdobím, celým středověkem i nálezy archeologických památek novověkých.

Na území katastru města byla nalezena římská dvouplamenná lampa (0-375 n.l.) z doby, kdy jižní Morava byla součástí okrajových římských provincií Norika a Panonie.

Nejvýznamnější archeologickou památkou je velkomoravské pohřebiště v trati „Úlehle“, kde bylo odkryto celkem 72 kostrových hrobů z 9. Stol.n.l. Vzpomínkou na nález pohřebiště je tzv. Novosádská studna. V místech bývalé nekropole nyní rostou vinice.

zajeciObec Zaječí se nachází mezi městy Hustopeče a Břeclav. V těsné blízkosti prochází silnice I.třídy Brno – Břeclav a v blízkosti je i sjezd z dálnice v Hustopečích. Katastr obce Zaječí je značně protáhlý a dlouhý téměř 7 km. Jihozápadně se dotýká Dolní nádrže novomlýnské soustavy.

Ves byla založena na počátku 13.století a kolonizována německým obyvatelstvem. Poprvé se v písemných pramenech objevuje v roce 1222. Jedna čtvrtina, německy Saitz, připadla v roce 1385 jako věno Anně, manželce Hartneida z Lichtenštejna. V roce 1638 byla ves připojena k lednickému panství, zatímco větší část vsi náležela od roku 1435 ke statku velkopavlovickému . V roce 1848 se Zaječí stalo součástí soudního okresu hustopečského a od roku 1949 byla začleněna do okresu Břeclav.

V obci je i množství kulturních památek. Kostel sv. Jana Křtitele pochází z roku 1508 a je postaven v pozdně gotickém slohu. Po požáru v roce 1848 a po přestavbách však byla loď zmodernizována a ze staré stavby zůstal pouze presbytář. Na vnějším plášti kostela je umístěn náhrobní kámen kněze Stanislava Reisingera z roku 1 585 s českým nápisem. Uprostřed vesnice se nachází plastika sv. Jana Nepomuckého z 19.století. Ochránci před ohněm sv. Floriánovi je zasvěcena kaplička z roku 1710.

iop-eu-mmr TIC Czech Point HKCR radio-dyje TV FENIX EDB Caril & Methodius